Jdi na obsah Jdi na menu
 


Co je nového?

17. 11. 2007

Víkendovka Chrudim

Letos jsme se poprvé zúčastnily víkendové akce s výletníky. Loni jsme chtěly taky  jet, ale bohužel si panička vzpomněla moc pozdě. Tentokrát se nám to podařilo a my se přihlásily včas. Rovnou jsme sebou vzaly i paniččinu kamarádku Moniku, která sice jela bez pejska, ale na soutěže jí  byla přidělena Terrinka od našeho pana předsedy clubu Radka. Víkend probíhal skvěle, ze začátku nám sice počasí moc nepřálo, ale v sobotu už se udělalo moc hezky. Na víkendovce jsme se opravdu nenudili bylo pro nás přichystána spousta soutěží v podobě maškarního bálu, bíglího desetiboje nebo závodů v agility. Já s paničkou jsme se sice umístily, ale ne zrovna na těch přednějších místech. Zkrátka a dobře bedna holt byla přichystaná pro někoho jiného, my si z toho nic nedělaly a držely jsme palečky i ostatním. Podle našeho názoru jsme je držely dobře, protože se Monika s Terrinou umístily na prvním místě v desetiboji. Takže Monika přijížděla bez psa a odjížděla si s pohárkem. No bylo nám tam moc pěkně a příští rok si to všechny tři rády zopakujeme.

Obrazek

Výlety

Uběhlo spoustu času od mé poslední aktualizace tak teď to musíme s paničkou napravit. Máme za sebou spoustu krásných výletů jak s výletníky tak i ty s rodinou. Vyrážíme hned ráno, ale stojí to pak vždycky zato. Paníci jsou nejšťastnější, když nechytíme žadnou tu stopičku, ale co by jsme to byli za psy, kdyby jsme šli jen u nohy nebo v okruhu 50 metrů. To by pak nebyla žádná švanda....Po ukončení každého z našich výletů jsem já i páníci příjemně unaveni a v případě NEutěku je paník i příjemně naladěn. Takže co na konec: Jestli radi podnikáte výlety tak se určitě mrkněte na www.clubvyletniku.com a můžete vyrazit s námi.

Náš nový kamarád Husk

Konečně se nám to splnilo. Našla jsem si bígl kamaráda co bydlí 10 minut ode mně;-). Dlouho jsme po někom takovém pátrali. Naši sousedi mají jen starší bíglice a ty si semnou už nechtěj hrát, jen si mě očuchaj a zas jdou...a to přece není žádná zábava. To takhle jednou, když jsme šly s paničkou po lese jsme zahlídly malý miminko bígla.Paničky si povídaly odkud je atd....a zjistily jsme, že můj čtyřnohý kamarád je od Báry Budkové z Hlavence. No jo jenže pak jsme se strašně dlouho neviděli...Až jednou panička asi po půl roce přišla, že s nima máme za půl hodinky sraz tak jsme byli na prochajdě v lese a tak se nám to všem líbilo, že další víkend jsme byli zas a vypadá to, že budeme chodit pořád. Prostě jsme všichni šťastní jak blechy..

Záhořanské údolí

Tak tenhle výlet začal poněkud neobvykle. Jeli jsme asi dvě zastávky vláčkem a pak až se šlo dál.Měla jsem zase o zážitek víc, protože vlakem jsem ještě nejela. Tentokrát semnou nebyla Bella, ale poznala jsem dva nové kamarády Biggiho a Vilíka. Biggi se mi líbil o něco víc, protože je ještě mimino a chtěl si semnou hrát. S Vilíkem jsem ,ale taky běhala snažili jsme se ho s Biggim dohnat, ale byl pořád rychlejší. Moc jsme ani neutíkali a za to byli páníci rádi. Občas jsme si někam odběhli, ale ne na dlouho. Prostě nás moc a moc chválili a my byli v sedmém nebi. Počasí nám taky přalo, takže vše bylo jak má být!!!

Obrazek

                                                                                        Páníci

Obrazek

                                                                                  Já a Biggi

Bílichov

Vyrazili jsme jako vždy kolem jedenácté hodiny směr pole a lesy. Nedaleko od silnice mi panička dala důvěru a v lese mě vypustila a to nejspíš neměla dělat. Pár pejsků chytilo stopu a rozběhlo se pryč. Každý ovšem na jinou stranu. Páníkům adrenalin jen stoupal, ae po chvíli byli všichni pejsci zpátky a páníci si je už připli. Pak jsme pokračovali dál zase nás pustili a já toho využila a odběhla si pryč. Naštěstí jen na chvíli. Pak už jsem ťapkala jen na vodítku. Při zastávce u rybníka se odehrála soutěž, mě ale moc nebavila...Já si radši šla hrát na louku za Cindy a Anny. Pak se pokračovalo dál. To už na volno šel jen Vilík, který je opravdu moc šikovný a drží se pořád skupiny...Prostě odběhne, ale jeho páníci si ani nestihnou všimnout, že tu neni, protože on tu už zase je...njn je to šikula!!!Byl to další výlet jak má být sice jsem byla  spíš na vodítku, ale užily jsme si to s paničkou i tak ;-).

Obrazek

Kutná hora 2008

Máme za sebou první výlet v novém roce. Kde jsme byli? V Kutné hoře a měli jsme se suprově. Počásí nám přálo, přestože předpověď byla jiná. Trasa byla moc pěkná a bíglíci se opúravdu pořádně proběhli. No zkrátka panička byla spokojená,já byla spokojená. Nakonci jsem, ale udělala velikou lumparnu: odběhla jsem si na pole to se ještě panička nezlobila, protože jsem nebyla moc daleko, ale pak jsem viděla v dálce kamaráda Baldíka a musela jsem nutně po rozbahněném poli za ním. To už panička jen koukala a říkala snad se brzo vrátí. A tak to i bylo, Baldík se vracel zpátky a já sámo s ním, tak mě panička pochválila a zase jsme si spolu užívaly  zbytek výletu.

Obrazek

Petříkov 2007

Strávili jsme krasný týden na horách. Jelikož nás na hory jelo víc, museli jsme se rozdělit do dvou dopravních prostředků, a proto jsme s paničkou jely odděleně. Po příjezdu do Petříkova na mě panička už čekala. Já si prohlídla náš pokoj a šlo se na první procházku. Byla jsem moc šťastná, protože bylo hodně sněhu a já ho mám opravdu ráda. Když já a moje rodinka dorazila zase na chatu představila mi panička novou kamarádku, což byl krásný zlatý retríver. Na začátku jsem z Ally měla respekt, ale po chvíli jsem ji už hryzala do ucha. Prostě z nás najednou byla nerozlučná dvojka. Na procházkách jsme si to užívaly, hrály si a byly jsme rády, že můžeme být spolu. Večer když páníci šli bobovat já je pronásledovala, řítila se v těsném závěsu za nimi. Pak přišel den D: SILVESTR. Panička mě pozorovala co asi tak řeknu na petardy. Zvládala jsem to bravurně ani jsem se nebála, ale to byly jen malé rány. O půl noci to už bylo větší: desetiminutový ohňostroj. Jak jsem to zvládla? Zalezla jsem v pokoji pod postel a tvářila se asi takhle: Ať už to sakra skončí, chci spát v klidu. Panička byla ráda, že se neklepu a já zas poznala něco nového. No musím říct, že na horách se mi moc líbí. 

Výlet ve Hvězdě

Tak máme za sebou s paničkou první výlet s výletníkama. Jaký máme pocit?SUPER!!!Paničce i mně se moc líbilo mohla jsem konečně zas běhat s flekama. Když jsme stáli s ostatníma před oborou tak se mě panička trochu bála pustit, ptž byla nedaleko silnice, ale pak si řekla musim jí věřit a pustila mě. Původně to měla v plánu až v oplocené oboře,ale moje oči jí přesvědčily. Já nezdrhla kam bych taky běhala, když všechny fleky byly u páníků. Panička chválila a chválila a už jsme byli ve Hvězdě ja si hrála s kamarády nejvíc se mi líbyl Miky. Občas byla ve zdi kolem obory díra a tak se panička trochu bála abych náhodou nebyla zvědavá a nešla se podívat co za to velikanskou stěnou je. Já nešla seděla jsem vzorně u plotu a čekala. Prostě výlet byl krásný moc jsme si ho s paničkou užily a těšíme se na další.

Obrazek

Agility Letňany

V sobotu jsme s Amy byly na výcviku agility u pana Antonína Grygara. Ze začátku jsem byla já i panička trochu nesvá, ale po chvíli to bylo dobré. Koukaly jsme na ty co cvičili před náma a braly si z nich příklad. V 11:00 to vše vypuklo...páníci si šli prohlídnou a projít parkur. Moje panička s těch všech otoček měla hlavu jak pátrací balon. Teď už jsem byla na řadě já:-D, jestli mi to šlo to nevím, ale Kačka mě moc chválila, i když jsem to třeba pokazila. To jsem byla moc spokojená. Byl tam však jeden problém na agility byla i moje kamarádka Bellinka a ta si semnou chtěla moc a moc hrát a já sámo taky. Paničky nás na začátku nechaly,ale pak přišla věta: jde se cvičit!!! To se nám moc nelíbilo. Nakonec nás přece jen nechaly a my byly v sedmém nebi. Panička mi řekla, že budem pokračovat s agility asi až na jaře.

Obrazek

Bella u nás

V sobotu 14.12. k nám odpoledne dorazila Hanka s Bellou. Na začátku si holky hrály na zahradě a po chvíli jsme vyrazily všichni do lesa. Holky si to užívaly a držely se u sebe. Pak, ale chytly stopu první jedna a pak druhá, naštěstí se hned obě vrátily a my nemusely dlouho čekat. Když jsme dorazily zpátky domů Bella si to pročmuchala i ve vnitř pohrála si s Amynčinýma hračkama a jely domů. Byly jsme moc rády, že jsme je mohly po dlouhé době zase vidět. Těšíme se na ně příští týden na agility.

Obrazek

Hory Petříkov

O víkendu jsme s mojí rodinou byli na horách. Já poprvé zažila více sněhu a moc se mi to líbilo. Naše banda podnikla 6 km výlet na Paprsek. Ja běhala po lese čmuchala jsem kde jakou stopu a moje panička a strejda myslivec mě kontrolovali. Když jsme po třech hodinách konečně došli k cíli, páníčci a jejich kamarádi se občerstvili v hospůdce a já jsem si zatím schrupla. Pak se mohlo vyrazit zpátky. Po cestě na naší chatu jsem si našla kámošku, od které jsem se nechtěla hnout. Tak jim moji paníčci nechali náskok, ale jak mi řekli volno ja zas pelášila za pejskem. Pak už mě to přestalo bavit a držela se u nich a za to mě moc a moc chválili. Jen co jsme dorazili na chatu ja si ustlala v postýlce a hezky jsem si s mým kámošem spinkala.

Obrazek

                                                                Na vycházce

Obrazek

                                                              Tak takhle sem si spinkala na chaloupce

Agility

Na jaře by jsme s Amy chtěly začít chodit na agility. Amy už bude starší, a proto už může skákat přes překážky v plné síle a nikdo nebude mít strach o její klouby. Jak tomu bylo na podzim. Musíme se podívat a najít nám aspoň trochu přístupnější místo abychom necestovaly 2 hodiny. Snad se nám to na jaře povede.

Výstava Praha

17.2.2007 v Letňanech. Více v sekci výstavy.

10 lekcí základního výcviku

Od září jsme začaly s Amy chodit na cvičák. Amy byla ráda, že každou neděli vidí pohromadě více psíků, a proto ze začátku  výcviku nedávala moc velkou pozornost. To se časem zlepšilo a Amy znovu začala vnímat svoji paničku. Vše nám šlo AKORÁT to přivolání. To byla síla....Amy stačila objehnout všechny psíky, ale že jí volá panička to dočista ignorovala. Paní cvičitelka se do toho ovšem pustila a Amy z ní měla ihned respekt. Na cvičák s námi chodil ještě jeden bíglík, to bylo to samé jako Amy. Na konci kurzů se vše zlepšilo, ale naše přivolání pořád není stoprocentní. Musíme holt pořád cvičit.

Výstava Benátky nad Jizerou

Září 2007. Více v sekci výstavy.